PF 2012

A taky skvělé zdraví, nekonečné štěstí, dokonalou lásku, pronikavé úspěchy, splnění všech přání... 

přeje Jana.

Veselé Vánoce (nejen od Vietnamce)

Můj muž, ze všech nejlepší, prochází tělocvičnou, v níž se koná školní jarmark. Přistoupí k němu buclatý malý Vietnamec, v ruce drží tři neuměle vyrobená přáníčka a láká: "Pane učiteli, kupte si přání, za deset korun!".  I zželí se muži chlapečkových přáníček, prozkoumá svou peněženku a ptá se: "Mám jen padesát, budeš mít zpátky?" Kluk si odběhne pro drobné, předá tři přáníčka a vrací dvacku. Muž se diví, jelikož čekal zpět čtyřicet korun: "Neříkal jsi, že jsou za deset???" "Jasně, za deset jedno!"

Šťastné a veselé Vánoce!

Vánoční stromeček ani zelený, ani umělý

Ani zelený, ani umělý?
Ekologický, recyklovaný.
To nezní zrovna lákavě voňavě vánočně, uznávám. Stromeček z použitých pet lahví nebo coo???

Takhle: prostě si nalepíte na zeď všelijaké hezké (nejlépe vánoční) cetky, co doma najdete. Do tvaru stylizované jedličky (smrčku, borovičky, dle libosti). A neříkejte, že nic zbytečného-vhodného-ozdobného doma nemáte! :-)
Stromeček na fotkách vytvořila nizozemská designérka Jane Schouten. Pokud se vám líbí právě tenhle, můžete si ho koupit aspoň coby pohlednici v jejím obchodě na etsy.

obrázky z blogu All the Luck in the World (http://blog.alltheluckintheworld.nl/2011/12/18/this-time-of-the-year-2)

Nakresli mi Barbie...

... žádala mě dcera. Ne, nebylo to poprvé, co jsem pro ni něco kreslila, ale bylo to asi poprvé, co mi na to řekla svůj názor. Lehce účastně, chápavě a shovívavě: "Ty neumíš moc kreslit, viď?"

Já jí teda srabácky vytkla, že při vymalovávání dost přetahuje a tak mi tu pidlookou krasavici pokazila, ale jinak má pravdu. Neumím kreslit. Na svou obranu musím říct, že jsem se tuto neumělost pokoušela odstranit ještě v těhotenství, kdy jsem byla na kursu kreslení pravou mozkovou hemisférou. Asi jsem měla za ty roky trochu trénovat, no jo...

Ale kdybych potkala Malého prince, beránka bych pro něj nakreslit uměla!

Abych se držela tématu svého blogu - obrázek Barbie mi připomněl tuhle fotku, nalezenou na Styleroom.se.

obrázky z alba http://www.styleroom.se/album/3034

Vánoční stromky podle švédských designérů

Stockholmský hotel Birger Jarl každoročně vyzve několik švédských designérů, aby navrhli vánoční stromeček dle svých představ. Na fotografiích níže jsou některé letošní výtvory, další můžete vidět tady.

Elsa Billgren a její kulometné Vánoce.

Ben Gorham navrhl stromek jako splněný sen každého knihomola.

V hotelu Birger Jarl mají i pokoje zařízené designéry, v některých by se mi určitě libilo...

 Všechny fotky z webu http://www.birgerjarl.se/

Předvánoční Vídeň

Ano, i já jsem měla možnost vidět kouzelnou atmosféru předvánoční Vídně... ovšem naposled v roce 1989. Nejvíc mi utkvělo v paměti, že Vídeňáci mi připadali hrozně elegantně oblečení a Češi byli ve svých sportovních bundách rozpoznatelní na první pohled. Ani nemuseli mít trikoloru. Přesně vím, jakou děsivou bundu jsem na sobě tenkrát měla a dokonce ji ještě pořád mám. Onu hnusnou hráškově zelenou obrovskou zimní bundu jsem si koupila při příležitosti své první brněnské demonstrace proti režimu v listopadu 89. Abych při cinkání klíči nezmrzla. Jo jo, byla jsem už tenkrát velká holka, jezdila jsem s kámoškou do Brna a sama si kupovala oblečení...

Minulý víkend tedy byli ve Vídni jen můj drahý skorochoť s naší milovanou dcerou a její plyšovou kočkou Kaštankou.

Dětská dílnička a stínové divadýlko.

Tahle fotka byla speciálně pro mně, sice nemá kouzlo Vánoc, ale moc se mi líbí.

Doplnění cyklu Kaštanka cestuje... 

 ... jen o pár záběrů, protože asistentka nejevila přiliš velké nadšení pro věc.

A trochu hodně kýče na závěr.

Někam si zalézt...

Je tady trochu málo života, že? Jsem totiž tak děsně moc nemocná, že mě unavují i oblíbené činnosti. A teď rozhodně nemám na mysli... ehm... žehlení.

Pokud to okolnosti dovolí, snažím se dodržovat pokyny své doktorky, která mi naordinovala režim "jako miminko". Hlavně hajat a papat. Já se k tomu ještě občas dívám na televizi, abych zjistila, že Kutil Tim je stále stejně šikovný, ale objevila jsem taky Teorii velkého třesku a spoustu třeskutě nudných kriminálek, na které se nedá dívat ani v horečkách.

obrázek z cubeme.com

Své výše popsané miminkovské povalování realizuju na sedačce, ale docela by se na to hodila tahle útulná... no... prý... děloha. Hned bych se tam schoulila.  Freya Sewell navrhla Hush jako prostor pro naprosté pohodlí a soukromí. Je vyrobena ze 100% vlněné plsti, polštáře jsou plněné recyklovanými vlněnými vlákny. Freya v současné době jedná s firmou Fatboy o možném uvedení Hush do výroby.

Máte rádi svou sedačku, Fatboy nebo byste raději šli "do lůna"?

Časopis Moderní byt se ptá...

... svých fanoušků na Facebooku, jestli se reportáž z  nového bydlení Zuzany Belohorcové má objevit také na stránkách tištěného časopisu. Zatím je článek na online verzi Moderního bytu.

Nenechte se mýlit, tenhle obrázek zdaleka nevystihuje všechny procovské půvaby tohoto luxusního sídla, určitě se podívejte na celou fotogalerii. Pokud tedy nemáte nějaké žaludeční či dechové potíže, mohlo by vám to přitížit.

Hodně se mi líbí dveře, popisované u fotky těmito slovy:
Dveře z africké dýhy lakované do vysokého lesku jsou dílem truhláře Vlastimila Vagaie z Moravy. Na milimetr přesně zapadají do stěny a příjemně ladí s obkladem i podlahou.


Popisek psal evidentně člověk barvoslepý a oplývající podobným vkusem jako lidé obývající tyto prostory, ale práce pana Vágaie vypadá podle fotek dost dobře.

Čtete Moderní byt? Pokud ano, souzní výše uvedený interiér s vašimi představami o "moderním bytě"?

Uznávám, bylo to hustý a abyste neřekli, že vás tady týrám, přiložím pro spravení oka ještě jeden pohled do bydlení paní Belohorcové. Tenhle byt zařizovalo studio Design by Donlič a byl taktéž publikován v Moderním bytě, v dávných dobách, kdy jsem tento časopis ještě milovala a kupovala. A ten byt se mi moc líbil, dokonce jsem si nechala udělat podobné - bílé prosklené - dveře.

Dětské pokoje od Devoto

Devoto jsou kluci a holky, co si rádi hrají a baví je vymýšlet nové věci. Jejich hlavní činností je výroba dětského a masivního nábytku, ale nebojí se říct, že zvládnou cokoliv.

Kluky a holky z Devoto neznám, výše uvedené tvrzení jsem opsala z jejich webu, a po jeho prozkoumání tomu naprosto zcela bezvýhradně věřím. Ty dětské pokojíčky vypadají moc hezky a tak nějak... kvalitněji a lépe, než... co asi, že ano. Než IKEA, i když nic proti ní.

Prozkoumejte také sekci cabinemaking.

Do kterého pokojíku byste se nastěhovali?

Cestou z gymplu

Milé děti,
za devatero horami a devatero řekami, za Kraví Horou, na vrcholu Wilsonova lesa stojí Biskupské gymnázium. Žil, byl, do gymplu tohoto chodil, jistý Jakub Havránek. Poté chodil ještě na VUT v Brně, kde letos dokončil studia průmyslového designu. Ale to nás až tak nezajímá, předmětem dnešního článku jsou cesty páně Havránka z gymplu, cesty na gympl, jistě zajímavé cesty z tanečních a podobné bloudění po brněnské Masarykově čtvrti a Pisárkách. Jakub Havránek chodil z gymplu přes Hlinky a Žlutý kopec a svou oblíbenou trasu může představit i vám!

Jakub Havránek je lektorem vycházky Cestou z gymplu, pořádané sdružením GET ART! v rámci projektu Hlavu Vzhůru! Cyklus netradičních vycházek s lektorem má za cíl představit obyvatelům a návštěvníkům Brna místa, která možná obvykle procházejí bez povšimnutí. Průvodci na trasách jsou mladí odborníci na různé oblasti (design, urbanismus, sociologie, filosofie...).

Já byla ve středu právě na vycházce Cesta z gymplu, protože ráda koukám na funkcionalistické (i jiné) vily a ty jsou v této lokalitě na každém kroku, což se bohužel o cestě z mnou absolvovaného gymplu říci nedá... Myslím, že školu pro dceru máme tímto vybranou.
Při procházení kolem Vily Stiassny jsem si vzpomněla na doby ještě hluboce předgymnaziální, když jsme s rodiči jezdili autem do/z Brna právě přes Pisárky. Tatínek byl projektant a funkcionalismus obdivoval, k čemuž hodlal inspirovat i své dvě dcery, které ovšem jeho obvyklé upozornění na "Vládní vilu" přecházely bez povšimnutí, nebo koukaly akorát na dva samopalníky stojící před ní...

Fotodokumentaci mám mizernou, jelikož napřed došly baterie ve foťáku a pak zapadlo slunce. Ale nenechte se odradit a určitě se na některý z okruhů projektu Hlavu Vzhůru! vydejte.

Rodinný dům Herminy Weiglové, Brno, Kalvodova 2, od Ernsta Wiesnera

Patočkova vila, Brno, Kaplanova 11, podle projektu Jiřího Krohy.
Osobní vzpomínka lektora (volná citace): "Tady bydlela taková paní, která studenty našeho gymplu neměla moc v oblibě a vždycky na nás pouštěla psa."
Po těchto slovech se otevřely dveře a do předzahrádky vyběhly hned tři zhurta štěkající exempláře.

Tesařova vila, Brno, Hroznová 18, autorem je Bohuslav Fuchs.
Budova právě prochází rekonstrukcí, na první pohled roztodivné barvy fasády jsou návratem k původní podobě domu.

Seminář o látkách v obchodě Kalců

Šiju, šiju si botičky, do sucha i do vodičky.

Ne, nejsem vodník ani nepřiznaný potomek rodiny Baťovy a boty fakt nešiju. Můj šicí stroj v dlouhých chvílích volna vzpomíná na akční minulost a smutně kouká na mé nynější výtvory.
Polštářky, chňapky, sukýnky do gumy a pyžamko pro pětiletou dceru.
A to bývaly doby, kdy jsem si ušila i šaty na maturitní ples... Varování - obrázek je níže na stránce.

Děsivé, špatně ušité a přímo před očima se rozpadající oděvy, nabízené v oblíbených obchodních řetězcích, mě poslední dobou donutily šatit se zejména v sekáčích. Zde budiž vzorem třeba má oblíbená Zu.

Nevím, zda je ještě v Česku někdo, kdo nezná Módní peklo. Jelikož jeho autorka Ada bydlí v Brně, občas jsem si při pochůzkách po štatlu říkala: "Dneska potkat Adu, tak má pěkný úlovek do Pekla". A heč! Jsem tam!

Do jedné z diskusí na Módním pekle se zapojila paní Kalců, majitelka stejnojmenného obchodu s látkami v Brně a Praze. Nabídla čtenářkám informační seminář o látkách, jehož jsem se v sobotu zúčastnila. Na semináři jsme měli (čekala jsem samé ženy a dívky, ale zúčastnil se také jeden mladý muž) možnost látky si osahat, na vše se vyptat a udělat si vzorníček. Látky, nůžky, brožura, lepidlo. To mě bavilo. Každý účastník si vyrobil vzorník a dostali jsme také dárečky, z nichž mě zejména potěšilo poslední číslo Burdy. Už jsem ji dlouho nekupovala, jelikož fakt nešiju, ale v dobách dřívějších jsem hltala každé číslo.

Otázka pro pamětníky: pamatujete Burdu v ruštině?
Otázka pro všechny: šijete si na sebe oblečení?
Otázka pro mě: když jsem se u paní Kalců tak poučila, pustím se zase do šití?

No a perlička na závěr - můj opus magnum z blíže nespecifikovaného roku minulého století...

Novoretro otvírá kamenný obchod

Novoretro dnes otvírá kamenný obchod v Brně, na Cihlářské ulici. Půjdete se podívat?

V den otevření si můžete se slevou pořídit třeba tyhle medvídkové zarážky na knihy.

Nebo stolek s tyrkysovou deskou.

Tenhle skvělý gauč je už rezervovaný (bohužel, nikoliv mnou :-)).

Předchozí články o Novoretro: 

pozvánka na den otevřených dveří

fotky ze dne otevřených dveří

retro byt z Marianne Bydlení

Botníky českých blogerek

Nejrozsáhlejší a nejbarevnější botník  široko daleko česko blogovo má zaručeně Simsalabim z blogu Sneakers Vs Heels. Zdá se, že bude brzy nutno přikoupit další knihovnu Billy. :-)

Netradiční botník v ložnici u Ejvi freedom.

Své úžasné boty dokonale přehledně uspořádala Nika Chic.

První botníkový článek je tady.