Café Fara v Klentnici

V Café Fara v Klentnici už skoro každý byl, nebo o ní aspoň četl na idnes nebo na Scuku, takže malebné prostředí a lákavé dobrůtky nemusím popisovat. Chtěla jsem se tam podívat už dlouho a cesta z dovolené v Mikulově byla jedinečná příležitost. Muže ze všech nejlepšího a roztomilou dcerušku je ovšem těžké nalákat na nějakou kavárnu ("Mami, a je ta kavárna DĚTSKÁ???")... Pro zajištění všeobecné spokojenosti jsme mé gastro-architektonické choutky doplnili výšlapem na Sirotčí hrádek - též doporučuji.

 

Kaštance se tam taky docela líbilo, zmrzlina přišla k chuti a poleženíčko u levandule - kdo by odolal?

Pár fotek z interiéru Cafe Fara přidám ještě na Facebook.
Závěrem skvělá pochoutka - pražená meruňková jádra. Máte je taky rádi?

Dětská kavárna Bublilend

Začal školní rok, dcera nastoupila do školky a tak jsem myslela, že mě radovánky spojené s návštěvami dětských kaváren minou... Nikolivěk. Dnes jsme s Emou zase byly v Bublilendu (Brno, Kounicova ulice). Už tam mám přečtené všechny časopisy, dokonce i Cosmopolitan a Maminku, takže tímto apeluji na milé obsluhující kavárenské dámy a prosím o aktualizaci čtiva. :-)

Bublilend je příjemné místo, poskytující velký prostor pro dětské hry, mají dokonce Emouškovu oblíbenou trampolínu. Mně se (kromě časáků, pochopitelně) nejvíc líbila plyšová fretka. A mátový čaj s medem.

Dětská kavárna není samozřejmě žádné extrémně relaxační místo pro vychutnávání kávy a poslech jazzových standardů, a ta blonďatá holčička ječela dost nahlas, ale přesto tam byl vcelku klid a pohoda. Doporučuji, je to moje momentálně nejoblíbenější brněnská dětská kavárna.

Cukrárna Myšák

Uzavírám trilogii zážitků z výletu do Prahy: na koncert Leonarda Cohena, následovaný průzkumem rekonstrukce Hotelového domu na sídlišti Invalidovna a sladce ukončený v Cukrárně Myšák.

O rekonstrukci Cukrárny Myšák jsem hodně četla a tak jsem byla natěšená nejen na zákusek.:-)

V budově ve Vodičkově ulici byla cukrárna provozována od roku 1911, dům koupil František Myšák již o rok dříve. V roce 1922 nechal pan Myšák cukrárnu přestavět do podoby, kterou se snaží současný interiér částečně obnovit, zejména v přízemí. Majitelé dokonce podávali inzeráty hledající vlastníky původního zařízení, ale bez úspěchu. Historickou podobu cukrárny si tak můžeme připomenout pouze na fotografiích, tvořících součást výzdoby stěn.

Tapety s černobílými ornamenty, podobný florální vzor namalovaný na stropě a krucánky lustrů evokují styl "nové baroko". Moderní svítidla jednoduchých tvarů vytváří s křišťálovými a přezdobenými lustry příjemný kontrast. Prostoru prospívá taky světlá leská dlažba a smetanové čalouněné židle od českého výrobce TON.

Café & Play - má nejoblíbenější kavárna

Dnes jsem byla zase v kavárně. V mé momentálně nejoblíbenější - je to dětská kavárna Café & Play. Poměr hrací plochy k ploše se stolky je odhadem 1:1, hrací plochy jsou ohrazené, hračky zánovní, kvalitní a bezpečné, dětské halasení na okraji snesitelnosti (po třech hodinách pobytu už za okrajem a pracovat bych tam vydržela maximálně jeden den). :-) Fotky jsou z poměrně časného odpoledne, kdy kavárna ještě není zaplněná. Další fotografie si můžete prohlédnout ve fotogalerii Café & Play, nechtěla jsem moc fotit maminky a děti (taky bych nechtěla být vystavená na kdejakém blogu :-)). O kvalitě zákusků (mají-li jaké) referovat nemohu, na takové kratochvíle tam nemám čas a prostor. :-)

Na zdech kavárny bývají vystavené obrázky, líbily se mi tyto (bohužel nevím autora).

Cafeterie Cibulka - Lednice

Nedbajíce nepřízně počasí, vydali jsem se na výlet do Lednice. Na procházku po zámeckém parku bylo skutečně příliš deštivo, takže jsme aspoň viděli mořské Akvárium Malawi, zámecký skleník a jako sladkou tečku navštívili kavárnu Cafeterie Cibulka. V kavárně obsluhovala velice příjemná paní Lidka (jméno zjistila naše dcera Ema, která vyzvídá "Jak se jmenuješ?" na každém sympatickém člověku :-)). Dali jsme si dezert jménem Bavarois - až posléze doma (na webu) jsem zjistila, že zákusky připravuje cukrář z Tunisu Ben Zied Chrouda. Nepoužívá žádné umělé příměsi, zdobí čerstvým ovocem, šlehačku vaří... to čtu na webu a je to nejspíš pravda, Bavarois byl vynikající. Ale nechtěla jsem samozřejmě psát o dortících, důvodem článku o Cafeterii je její půvabný interiér. Výrazné tapety s černými květy, křišťálové lustry, zrcadla v mohutných rámech... a bílé kusy nábytku v historickém stylu, retro plakáty. Výsledný dojem je velice eklektický. :-)