Pokud máte roztomilé svéhlavé lehce odrostlé batole, tak to asi znáte. Jak drahoušek zjistí, že v některých obchodech mají dětské koutky, chce tam. Takže naše tříapůlletá Ema dnes brečela před dveřmi obchodu obuví, zoufala si, že se potřebuje jít podívat na boty... To jsem zvládla a odvlekla ji. Pak jsem ji já strčila do galanterie, kde fronta žen rozmýšlela, jaká příze je nejlepší na štrikování ponožek... a dětský koutek žádný. Za odměnu jsem vyměkla u cukrárny a povolila zmrzlinu. Tím jsem měla dojem, že jsme si kvit a už žádné srdceryvné scény před obchody nebudou. Jo, to jsem ale zapomněla na
Karkulína, kde měli ve výloze zkřížené hnáty, Emouškův oblíbený motiv.
Musím přiznat, že to zaujalo i mně a taky mi bylo líto paní prodavačky, jež byla přes prosklené dveře nucena sledovat Emu - zoufale se dobývající dovnitř a krutou matku - snažící se jí v tom zabránit. Takže jsme vešly, Ema se vrhla ke stolečku a hračce - této:
Nevím, zda je to na těch fotkách dobře vidět, ale jsou to kouzelné látkové hračky. Ušitá krabička se stíny, fén, hřeben... Mně se moc líbil čajový servis.
A co bylo úplně úžasné - látková mapa světa, s možností umisťovat do ní třeba pamětihodnosti, vlajky, zvířata. Ema je na to zatím naštěstí malá, jinak bych z
Karkulína vlekla celý svět. :-)