Ano, i já jsem měla možnost vidět kouzelnou atmosféru předvánoční Vídně... ovšem naposled v roce 1989. Nejvíc mi utkvělo v paměti, že Vídeňáci mi připadali hrozně elegantně oblečení a Češi byli ve svých sportovních bundách rozpoznatelní na první pohled. Ani nemuseli mít trikoloru. Přesně vím, jakou děsivou bundu jsem na sobě tenkrát měla a dokonce ji ještě pořád mám. Onu hnusnou hráškově zelenou obrovskou zimní bundu jsem si koupila při příležitosti své první brněnské demonstrace proti režimu v listopadu 89. Abych při cinkání klíči nezmrzla. Jo jo, byla jsem už tenkrát velká holka, jezdila jsem s kámoškou do Brna a sama si kupovala oblečení...
Minulý víkend tedy byli ve Vídni jen můj drahý skorochoť s naší milovanou dcerou a její plyšovou kočkou Kaštankou.
Dětská dílnička a stínové divadýlko.
Tahle fotka byla speciálně pro mně, sice nemá kouzlo Vánoc, ale moc se mi líbí.
... jen o pár záběrů, protože asistentka nejevila přiliš velké nadšení pro věc.
A trochu hodně kýče na závěr.
.jpg)
.jpg)
%202.JPG)
.jpg)
Moc pěkné, mám ráda vánoční Vídeň :)
OdpovědětVymazatLen, děkuji, vánoční Vídeň mám taky ráda, aspoň na fotkách. :-)
OdpovědětVymazatNáhodou ta návštěva byla docela eklektická.:-) Počkejte až dodáme fotka z válení se na seně na vídeňském "karláku". Tam byla asistentka ve svém živlu - to je skvělý nápad, pokrýt celé náměstíčko senem, do kterého se děti noří, dělají bunkry a blbnou. A do toho tvoří v dílničkách (skvělých, byť vedených mírně zatravněnými antiglobalisty:-). No, ale o tom asi napíšu článek na vlastní blog.:-)) Své ženě ze všech nejlepší děkuji za publikaci fotografií z našeho vídeňského víkendu. Marek
OdpovědětVymazat