pondělí 5. října 2009

Recyklace magnetofonových kazet

Staré magnetofonové kazety jsem dala dceři na hraní. Noo, vlastně nedala jsem jí je, jen jsem je včas neuložila do vyšších sfér nebo ocelového trezoru. Byly prostě ve spodním fochu knihovny, byly tam dlouhé roky a usedal na ně prach. Až do toho krásného dne, kdy se naše miminko už dokázalo doplazit na kýžené místo a tam s vypětím všech sil otevřít dvířka. Podat si kazetu a vytočit z ní celý pásek byla už prkotinka.

Emoušku, Emoušku, ještě že tě máme - nebýt tvojí záliby v kazetách, mohla jsem mít nádherně kýčovitého - kudrnatého - jako živého - Michaela Jacksona na zdi.

I když, jedna kazeta je určitě zapadená v té centimetrové (moje nervy pečlivé hospodyňky drásající) mezeře pod knihovnou. Na Jacksona by to stačilo. Šel by z toho ale umotat Cohen?




Obrázky jsou z Apartment Therapy

4 komentáře:

  1. Majkl jako živej ;-) Hele, a nebylo by v té centimetrové škvíře pod knihovnou taky jedno moje DVDčko? ;-)

    OdpovědětSmazat
  2. Problém centimetrové škvíry je v tom, že se do ní vejdou kilometry různých zapadlých věcí. :-) Které DVD postrádáš? Respektive - kdy se stavíš si je vyšťourat? :-)

    OdpovědětSmazat
  3. No, abych pravdu řekla, už nevím, které mi chybělo... Je to vzpomínka staršího data, ještě z dob Emouškova mládí ;-) A možná je taky v té centi- teda milimetrové škvíře pod naším nábytkem :-) Holt to nevinné dítě má packy ve všem :-)

    OdpovědětSmazat