pátek 27. srpna 2010

Hotel Radun, Luhačovice

Na pár dnů dovolené v Luhačovicích jsme se ubytovali v hotelu Radun. Hotel je jednou z funkcionalistických vil v části Luhačovic zvané Bílá čtvrť. Vila byla postavena podle návrhu architekta Bohuslava Fuchse v roce 1926, investorem byl řídící učitel z Luhačovic Josef Martínek. Vila Radun sloužila jako lázeňský pension až do znárodnění v roce 1948, později byla přebudována na dětskou léčebnu. Více o historii hotelu Radu a dalších stavbách Bohuslava Fuchse v funkcionalistické Bílé čtvrti se můžete dočíst na stránkách projektu Slavné vily.


Nová kapitola v historii hotelu Radun začala v loňském roce důkladnou rekonstrukcí a modernizací, která se ale snažila důsledně zachovávat funkcionalistickou tvář a navázat na prvorepublikovou atmosféru. Hotel byl znovuotevřen v květnu a při našem srpnovém pobytu už mu chyběla jen nová venkovní fasáda.


Interiér hotelu je laděn do tlumených barev, ve všech prostorách se uplatňují stejné barvy a materiály. Moc se mi líbila svítidla (myslím, že od brněnského výrobce Lucis). Potěšily i některé doplňky z IKEA, třeba přehoz na postel Ofelia, který se moc líbí mojí mamince a mně vždycky připadal příšerně "chemlonový" - do Slunečního pokoje v hotelu Radun se hodil skvěle. Stěny zdobí grafiky Petra Nikla.


Jak se kdysi v hotelu Radun líbilo Nataše Gollové nebo Ljubě Hermannové už se asi nedovíme, ale za své eklektické estetické oko mohu pobyt zde rozhodně doporučit. :-) Nejenom příznivcům funkcionalismu, ale třeba milovníkům dobrého jídla, jež by mohla uspokojit hotelová penze dobré pohody. Jen naše čtyřletá dcera blaho večeře o čtyřech chodech, servírované za  decentního klavírního doprovodu, někdy neocenila...

Předkrm: pečený žampion plněný parmazánem a bylinkami...
Ema: "Nejím."
Salát: čerstvý špenát a opečená slanina...
Ema, už lehce zoufalá z hladu: "Nejím."
Pokud přišla na řadu polévka s nudlemi, zaplála v dětských očích nelíčená radost, vystřídaná vzápětí krutým zklamáním...
Ema: "Proč tak málo????" :-)

16 komentářů:

  1. Milá Jani,
    kromě toho, že Tě opět ráda vidím ve virtuálním světě, tak jsem se na netu po velmi dlouhé době dojala. Doma už melem z posledního, konečně si berem týden vytoužené dovolené, musíme apoň na pár dní někam vyjet, ale za boha jsem nemohla přijít na to, kam. Většinou vyrážíme na wellness pobyt, ale pořát jsem letos přebírala, megalomanské hotely s kýčovitým prostředím, koukala jsme na Losiny, Luhačovice a dnes to vidím u Tebe. A je rozhodnuto!!! Jsme oba opravdu nadšení, těšíme se na nevšední zážitek ve stylovém prvorepublikovém hotelu s duší a vklidném prostředí, opravdu jsme se zamilovali a je to jasné!!! Už se nemůžu dočkat, velké díky Tobě! Jještě jsem se chtěla zeptat, jak to bývá s obsazeností hotelu? Samozřejmě jsme se dívali i na SUPER LAST minute, vyrazili bychom ve středu nebo čtvrtek na tři noci, jen pro představu, jestli máme radši zarezervovat už nyní:-)))))))))
    Krásný zbytek léta, paa

    OdpovědětVymazat
  2. Jéje Sharko, doufám, že si v Radunu krásně odpočinete a že se vám tam bude opravdu líbit.:-)
    Já byla taky nadšená, když jsem tenhle hotel objevila na webu. Co se týče obsazenosti hotelu, mohu podat reference, o nichž jsem původně chtěla pomlčet.:-) Využili jsme akci super last minute, objednávali jsme opravdu den před odjezdem a volné už bylo jen největší apartmá, rezervovali jsme ho. Druhý den ráno - telefonát z hotelu, velikánské omluvy a že bohužel nemají žádný volný pokoj, nabídli ubytování až od středy (bylo pondělí, asi dvě hodiny před plánovaným odjezdem). Horko těžko jsem to rozdýchala, narychlo našla dvoudenní ubytování v jiném hotelu a vyrazili jsme.
    Jako kompenzaci nám hotel Radun poskytl stoprocentní slevu na pobyt naší dcery. Takže jsme jim odpustili a můžeme jen chválit.:-) Nicméně doporučuji rezervovat hned. :-)
    Přeji krásnou dovolenou!

    OdpovědětVymazat
  3. Ještě dodatek - vedle hotelu se staví nová plovárna, ale stavba nás nijak nerušila.
    Mám ještě jeden zajímavý tip v Luhačovicích - organizovanou vycházku Po stopách Dušana Jurkoviče, pořádá agentura Luhanka každý čtvrtek. Dnes nebo zítra dám článek na blog.

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj Jani,
    vyčerpávající, hlavně, že vše dobře dopadlo, děkujeme!:-)
    A ještě, co mě opravdu mile překvapilo, je úžasný výběr z bezmasých jídel! Já maso nejím a když máš jediné bezmasé jídlo v restauraci v 21. století smažený řízek, tak to si občas připadám jak E.T:-).
    Hezkou neděli,paa.

    OdpovědětVymazat
  5. Jani-
    funkcionalismus je úžasný, čistý styl. MOC díky za tip !
    Jar.

    OdpovědětVymazat
  6. Prosím, rádo se stalo, jeďte tam a užijte si to. :-)
    Šári, ten Tvůj "bezmasý smažený řízek" mi připomněl, že jsem chtěla zkusit (zajímavý) recept na smaženou kůru z pomela. :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Luhačovice jsou nádherné, myslím že stojí za to je navštívit. Pro mě je to nostalgická vzpomínka z dětství :)
    Majka

    OdpovědětVymazat
  8. Ahoj Jani, uz doma v Piestanoch, konecne prochazim blog...vsechny nove prispevky od leta a jsem nadsena nejen z "baraku" v Luhacovicich, ale i z Tvych ulovku na keramickem jarmarku, ktery jsem letos, jak je uz tradici, nestihla. A jak koukam na ty kousky, tak mi ma byt co lito... tesim se na dalsi spoustu prispevku a inspiraci a slibuji, ze jakmile vyrobce nebo moje fantazie dovoli, poslu slibovanou "bilou zastavbu" :o) Eva

    OdpovědětVymazat
  9. Majko, dětství v Luhačovicích si představuju jako z retro reklamy na kulaté oplatky. :-)
    Evi, vůbec mi nedošlo, že Ty jsi taky původem z lázeňského města. Nejsou v Piešťanech lázně na nějaké "příhodné" choroby? :-)
    Na fotky se těším!

    OdpovědětVymazat
  10. Jani, tos vystihla. :) Kdykoliv si je koupím, tak vzpomínám na to, jak jsem si za kačku kupovala čerstvě zapečenou oplatku v cukrárně u pošty. Mimochodem architektonicky velmi zajímavý objekt, tedy ta pošta, cukrárnu si už nevybavím.
    Majka

    OdpovědětVymazat
  11. Majko, ta poštovní budova mě taky moc zaujala. Teď jsem si dohledala, že jejím autorem je taky Bohuslav Fuchs. Děkuji Ti za rozšíření obzorů a kdybysme se někdy potkaly v Luhačovicích, máš u mně jednu oplatku. :-)

    OdpovědětVymazat
  12. Děkuji za tento příspěvek. I když je to trochu smutné poděkování - v Radunu jsem totiž strávila část dětství jako pacient v tehdejší dětské léčebně ( v roce 1994 a 1995) a mám na to nádherné vzpomínky. Proto mě velmi mrzí, že už léčebna nepokračuje. Je to velmi zvláštní pocit představit si, že na místě, kde jsem jako malá holčička 12 týdnů spávala a hrála si s kamarády, teď spí lázenští hosté. A z fotek vidím, že některé věci se zas až tak moc nezměnily.

    OdpovědětVymazat
  13. Martino, nádherné vzpomínky Vám nikdo nevezme, teď prostě budou mít nádherné vzpomínky na Radun hoteloví hosté - to je život... A navíc tak máte možnost se na místo svého dětství kdykoliv vrátit a to taky není špatné. :-)

    OdpovědětVymazat
  14. Milí přátelé !
    S nostalgií prohlížím fotky dnešních Luhačovic.Jako malá holka jsem
    se léčila v Luhačovicích 3x vždy po dvou měsících v letech 1961,1962,1963
    a už tehdy na mně Luhačovice učinily velký dojem.Byla jsem v Radunu, ve Vlastě i v léčebně Dr.Sekaniny.Samozřejmě jsme tam chodili do školy.Vzpomínám si jaký jsem měla strach když jsme šli hromadně na kolonádu- byla tam tehdy laboratoř, na výtěry z krku.Takové drobnůstky a najednou se člověku vše vybaví.A jak jsem nenáviděla vločkovou kaši s čokoládou k snídani.Čokoláda byla fajn, ale brrr ty vločky.Ty hektolitry vypité Vincentky mi nevadily.Dokonce mi Vincentka po návratu domů chyběla.
    Dodnes si pamatuji, jak jsem vnímala změnu vzduchu, když jsme v našem městě s maminkou vystoupily z vlaku.To ještě jezdila pára a ve vagonech se topilo kamny na uhlí.Vzpomínám ,jak jsme chodili se setrami nad Sekaninku a v lese jsme stavěli chaloupky pro skřítky z kůry a větviček.Takové ohromné mechové polštáře, měkoučké byly a jak se na nich sedělo,když nám sestřička četla nějakou pohádku.A jaro v Luhačovicích,nádhera, kluci a holky v krojích a ty žíly, co měli upletené, ty měřily 2m a silné byly jak mužská paže.Na konci plno barevných pentlí.Ten jarní vzdoušek jako bych cítila i dnes.To jsou pro mně Luhačovice mého dětství.Snad se tam ještě podívám.

    Zdravím Vás všechny!

    Majda

    OdpovědětVymazat