neděle 31. ledna 2010

Aromalampa

Má oblíbená aromalampa vzala za své už před pár měsíci. Skládala se z nerezové trojnožky a jednoduché bílé keramické misky na vodu a esence. Koupila jsem ji v obchodě s domácími potřebami na jehož místě je teď jakási banka. Umíte si představit Vánoce bez aromalampy? Jasně, adventní věnec ozdobený skořicí, pomeranče propíchané hřebíčky... voní. Ale málo intenzivně. Nejlepší vánoční vůní byl prázdný sáček od badyánu, který jsem měla schovaný v kuchyni v šuplíku a občas si přivoněla. Voňavou posilou byla také miska s rozmáčenými hřebíčky, jejichž napíchání do pomerančů se nějak nestíhalo.
Ale aromalampu by to opravdu chtělo. Leč jakou? Jednoduchou, nezdobenou, krásnou materiálem (nerez + bílá keramika nebo sklo). Ne moc drahou. Skladnou.
Nějakou takovouhle, ale ne za tak moc peněz. :-)


Blomus z Resa

čtvrtek 28. ledna 2010

Filmová reklama na IKEA

Možná trpíte podobnou úchylkou - při koukání na film sledujete nejen děj, kocháte se nejen krásnými herci a herečkami (tedy jejich úžasnými výkony), ale v druhém (prvním :-) plánu zkoumáte, jak mají zařízené interiéry. A tak si třeba při postelové scéně spokojeně mumláte: "Jo, mají povlečení z IKEA."
Poznáváte se? :-)
Tak to se vám určitě bude líbit tahle "filmová" reklama na IKEA od reklamní agentury DDB.

úterý 26. ledna 2010

Dům na úzké parcele




Tenhle dům stojí ve švédském městě Landskrona a já ho našla na Apartment Therapy. Dům je 5 metrů široký a stojí v uličce mezi domy s velice různorodými tvary, výškami, šířkami, fasádami, styly. A krásně se tam vyjímá. Uvnitř je dům v podstatě jednoprostorový, v interiéru převládá bílá barva, barevné oživení vnášejí textilie a hřbety knih. Knihovna je vůbec nejlepší částí domu. Rámuje celou jednu čelní stěnu s oknem, které je poměrně nízko položené, spodní skříňky knihovny vytvářejí hluboký parapet. Nejen na květiny, ale po doplnění o polštářky se z okna stala skvělá čítárna, kombinovaná s pozorovatelnou cvrkotu na ulici. Úžasné místo.
Další fotky, plány a modely domu jsou na stránkách architektů Elding Oscarson nebo na Arch daily.

neděle 24. ledna 2010

Dřevěné domečky (nejen) pro panenky




Tyhle domečky vyrábí moje kamarádka a její muž. Tedy vlastně ON vyrábí, ze zbytků a kousků dřeva. Ručně - pilkou, dlátem. A nejraději by měl jeden jako druhý, dokonalá strojovka. Nejlépe krásně čistě bílé. Což se pro změnu JÍ moc nezdá - je to přece pro děti - a tak domečky natírá veselými barvami. Ačkoliv jsem jejich domečkové městečko na vlastní oči zatím neviděla, moc se mi líbí a na fotkách z pracovního kutlochu úžasně září. :-) Pokud byste chtěli bílý nebo třeba trochu bláznivě pestrý domeček podle vlastních představ, můžete se poptat přímo u spoluautorky.

pondělí 18. ledna 2010

Duhový dům na Notting Hill


Je to asi poprvé, co tady na blogu použiji slovo fascinující. A přisoudím je domu v barvách duhy, který navrhl Ab Rogers (syn architekta Richarda Rogerse, autora pařížského Centre Pompidou). Dům stojí v Londýně, nachází se v samém srdci Notting Hill, v rušném okolí butiků, barů a restaurací podél Portobello Road. Ale na tom nezáleží, takhle úžasný dům by mohl stát třeba uprostřed pustiny.
Děti i dospělé musí nadchnout obrovská skluzavka propojující dvě patra a ústící do multifunkčního prostoru se zářivě žlutou sedačkou. Ovšem slovo sedačka naprosto nevystihuje tu spoustu polštářů a možností jak se uvelebit - třeba ke čtení u jednoho z obrovských oken.







Barvy. Všechny barvy duhy a obrovská dávka bílé navrch. Žádné nijaké odstíny, pořádné výrazné BARVY. A úžasné podlahy. Možná se vám barvy na první pohled nezalíbí, ale otevřete si obrázky a podívejte se pořádně na podlahy. Třeba tahle kombinace červené, bílé, růžové, fialové, vínové, složená do stromečkového vzoru z velkých prken. Podlahy v domě jsou dílem Richarda Woodse.





Dům plný barev a světla. Vhodný jen pro sebevědomé jedince. Protože shodit oblečení a chodit nahý v koupelně s jednou stěnou celou pokrytou zrcadly asi málokdo dokáže. Já bych tam asi koukala vytrvale na podlahu a přemýšlela, do které z barev budu příště ladit lak na nehtech nohou.:-)

sobota 16. ledna 2010

Švédské bydlení - inspirativní home staging

V předešlém článku jsem byla nějak moc kritická, takže pro vylepšení (nejen) estetického dojmu ještě přidám inspiraci ze zahraničí. A to konkrétně z oblíbeného webu švédské realitní kanceláře Alvhem Makleri.

Jak to ti Švédové dělají? Přiložené obrázky mají všechno to, co jsem ve zmíněném příspěvku  sepsula. Pohozené oblečení. Rozestlanou postel. Spoustu věcí na parapetu, dokonce i rozkramařený foťák a notebook fotografa či home stagera. Ani před focením nesklidili ze stolu, no toto. Kolo zaparkované v obýváku. Papuče pohozené u křesla.
Přesto jsou fotografie krásné a nedbale elegantní byt lahodí (mému) oku. A není to jen cihlovou zdí, křeslem Barcelona a Starckovým průsvitným Louis Ghost.







Fotografie Alvhem Makleri

Jak úspěšně prodat byt?

K otázce v titulku mě přivedl článek na iDnes, popisující službu home staging. O co jde? Před zařazením bytu do prodeje a jeho nafocením si pozvete osobu zabývající se tímto (nechce se mi psát "home stagingem"), prostě bytového dekoratéra a ten váš byt profesionálně připraví na focení. Navrhne úpravy dekorací, přesuny nábytku, možná i přidání textilií nebo řezaných květin. Výsledkem jeho činnosti by měl být prostor přehledný, pohledný, bez přemíry osobních předmětů - lákavý k nastěhování asi jako luxusní hotelový pokoj. :-)

Obrázek Design NJ

V diskusi k článku se většina shodne na názoru, že se jedná spíš o předraženou úklidovou službu, co myslíte vy, milí čtenáři? :-) Já jsem na vážkách. Byt jsem prodávala jen jednou a to jsem před příchodem realitky měla vše uklizeno, věci z estetického hlediska sporné nakopané pod postelí a překryté opravdu nádherným přehozem. :-) Všude rozsvícená světla, semtam mihotavé plamínky svíček, vonící ovocný čaj. Upéct buchtu už jsem nestihla. :-)
Nechápu, jak mohou lidé nechat nafotit svůj byt i se špinavým nádobím v kuchyni, rozestlanou postelí a přehlídkou veškeré používané kosmetiky v koupelně. Asi by to spíš chtělo osvětu od realitných agentů, přece jen ten byt v nabídce je jaksi i jejich vizitkou a v jejich zájmu, aby vypadal co nejlépe. Aspoň zastrčit různé kabely, srovnat povalující se časopisy a nefotit vlastní kabelky nebo notebooky na konferenčním stolku, prosím! Já totiž docela ráda šmejdím po realitních stránkách a virtuálně se stěhuju, tak ať se mi něco zalíbí.:-)
Třeba tohle je docela hezký byt v Žebětíně, ale stejně by se na fotkách dalo dost vylepšit...


...odstranit drobné předměty na lince






















... dát pryč ten větrník, noťas, schovat kabely, ubrat věci z okna, schovat to černé co vykukuje za křeslem...

... tady nemusely být ty pantofle a ve skleněných dveřích se rušivě odráží cosi - dětská autosedačka? taška na kolečkách? Na pravém okraji fotky zbytečně čouhá okraj dětské postýlky.


... na focení schovat věci ze skříněk, možná vybrat výraznější ladící povlečení...

Nebo na estetickém dojmu opravdu nezáleží, jelikož většinou kupujeme byt a ne jeho zařízení? Pokud jde o nějaký neudržovaný byt tak je to asi opravdu jedno, stejně ho kupec posléze překope podle vlastních představ. Ale nebylo by hezké, kdyby se o nějaké realitce říkalo - ta má v nabídce samé krásné byty, podívej se! :-)

středa 13. ledna 2010

Polštáře od VAJCO


Co? Vajco.
Co? Vovco na zelenym kopco.

U nás se používala spíš druhá varianta odpovědi na inteligentní otázku: "Coooo???". O české značce Vajco, jejíž sortiment tvoří zatím převážně samolepky a polštáře, jsem se dočetla v DesignMagazinu. Vajco má v nabídce především spoustu samolepek, nejspíš úžasných, ale já je podrobněji nezkoumala, neboť mi hned padly do oka polštáře. Hlavně ty se zvířátky, ale možná by od věci nebyl ani tenhle "skutečný kámoš". :-)







Všechny obrázky od Vajco

úterý 12. ledna 2010

Knihy podle barvy



Viděla jsem na skandinávských, ale i českých blozích, knihy v knihovně přebalené do bílého papíru a ozdobně popsané. Krásné. Leč příliš pracné a příliš ztěžující hledání Té Pravé Knihy.
Takže příště, až budu hledat Pohádku o červené Karkulce, prostě sáhnu do červené sekce. :-)



Knihovna v barvách duhy vypadá úžasně.



Obrázky z weburbanist

pondělí 11. ledna 2010

Modelka XXL


Jednoho dne jsem se na Facebooku "spřátelila" s Vendou Koblížkovou. Neznámé lidi si samozřejmě za přátele nepřidávám, ale tahle Venda byla na první pohled sympatická. Po letmém  nahlédnutí na její profil byla jsem nucena konstatovat, že svou snahu o výhru v soutěži MISS XXL má nejspíš předem prohranou, je na to příliš hubená. Možná by se mohla pokusit o MISS XL, ale na dvě iks el určitě nemá. Nicméně Venda do své účasti v soutěži vkládá maximum a její život se momentálně realizuje na hřišti vykolíkovaném rotopedem, ledničkou a osobní nepřítelkyní - osobní váhou. Venda se mi začíná zamlouvat, neboť bojuje na stejném bitevním poli jako já, ty, my...  Nekonečný boj s kilojouly, čokoládičkami, rotopedy, dobrůtkami, posilovnami, chutěmi, fotografiemi v módních magazínech, výrobci oblečení v obskurně prťavých velikostech. Venda bojuje za rovnoprávnost pro svoje stehna! Doufám, že vyhraje a tím vydobude právo na padnoucí kalhoty i pro mně. :-)
Modelka XXL je "plnotučná one woman show o Věstonické Venuši našich dob". Autorkou textu je Vendula Borůvková, režisérkou Janka Ryšánek Schmiedtová a za Vendu Koblížkovou potí kalorie a slzy herečka Vanda Drozdová. Vše k vidění ve Studiu HaDivadla. Byli jsme na sobotní premiéře a bylo to skvělé, vtipné, trefné. Můj muž ze všech nejlepší byl upřímně pobaven, když Venda zoufale vytáhla z ledničky přesně to plnotučné acidofilní mléko, které s neutuchajícím nadšením každé ráno snídám.:-)
Program k představení dělala Vendula Chalánková, jejíž Zvrhlý vkus jsem si oblíbila už na Fleru.